Maják

Na okraji světa, kde moře líbá obzor a obloha se snoubí s divokou vodní hladinou, stál osamělý maják. Po staletí bděl nad nekonečnými vlnami, varoval lodě a chránil námořníky před zrádnými skalisky blízkého ostrova Skunsen.


V majáku žil starý správce Viktor a jeho učedník Lucas. Život Viktora byla jedná obrovská rutina, již ve dvaceti letech dostal na starost správu majáku a po téměř padesáti letech bylo načase předat pochodeň dál. Byl to právě mladík jménem Lucas, který se zavázal k životu na majáku. Viktor znal maják jako vlastní boty, trávil zde celý svůj život, a jen občas vycestoval na pevninu. Na majáku nebylo nic zvláštního až na jednu drobnost která Viktorovi unikala. Divný zvuk, který se prolínal majákem vždy v předvečer úplňku. Zvuk připomínající sténání velryb. Jako mladému Viktorovi vždy přišlo divné že zvuk se vrací až z mrazící pravidelností každý měsíc celé ty roky. Nikdy však nepřišel na to, co tento znepokojivý zvuk vyluzuje. Postupem let si na zvuk zvykl a nedával mu větší pozornosti.


Jednoho únorového rána roku 1898 moře byl velmi neklidné, jako by vědělo co se toho osudného dne má stát. Jako by se snažilo oba muže varovat před neštěstím, které na ně dnes číhalo uvnitř majáku. Lukas toho dne, měl volno od práce, proto aby si ukrátil čas, chodíval do strojovny, kde byla menší knihovna. Po tu krátkou dobu co žil na majáku, už měl přečtenou převážnou část knih.


Lukas miloval knihy, už od útlého dětství, kdy mu zemřeli rodiče na choleru, utíkal před drsným světem do dobrodružných příběhů. Bohužel pro Lucase, po smrti rodičů měl hluboko do kapsy. Byl tedy nucen najít si práci, zpočátku se přidal k místním rybářům, ale práce pro mladého Lucase nebyla tou pravou. Od rybářů ale zjistil že Viktor hledá následovatele v majáku. Bez sebevětšího rozmýšlení práci přijal. To se mu ale stalo osudným….

Toho dne Lucas našel knihu, která měla být zapomenuta. Knihu, pokud otevřete čeká vás pouze utrpení a smrt. Knihovnu prozkoumával skoro každý den, ale tuto zvláštní knihu si nepamatuje. Nikdy před tím tady nebyla. Vytáhl knihu z police knihovny a hned ucítil jak mu tělem projel jakýsi proud energie. Lucas otevřel knihu a začal v ní dychtivě číst. To co co stálo v knize nebyl žádný příběh z toho světa. Lucas textu vlastně ani nerozuměl, ale nějaká nevysvětlitelná síla ho nutila číst dál. Divný zvuk typický pro tento den zesiloval na intenzitě, až se rozléhal neúnosně celým majákem.


Viktora silný zvuk vyděsil, zkoprněl, cítil jak celým tělem ho projel mráz, zvuk byl jiný než kdy jindy. Okamžitě se rozběhl do strojovny kde našel Lucase šeptajícího slova, která by neměla být nikdy vyslovena. Než stačili pochopit, co se před jejich očima odehrává, strojovna se zaplnila záhadnou fialovou mlhou, která oba muže okamžitě pohltila. Kniha v rukou Lucase začala planout nezemským světlem a vzduchem se nesly slova v jazyce, který nebyl určen lidským uším...


*


Následujícího rána, kdy se první paprsky slunce dotkly vrcholu majáku, byl maják opuštěný. Viktor a Lucas byli pryč, beze stopy, jako by se vypařili do vzduchu. Nikdo dodnes s přesnou jistotou nedokáže říct, co se na majáku osudné noci odehrávalo. Jedno bylo ale jisté Viktor a Lucas nemohli být s největší
pravděpodobností mezi živými. Moře bylo rozbouřené a i ty nejzkušenější námořníci by se na moře v takovémto počasí nevydali.

Nyní už prázdná kniha, která byla nalezena uprostřed strojovny byla dle slov badatelů po této záhadě, jednou z posledních knih kultu smrti Agagnea, který řádili ve střední Evropě před sto lety. S největší pravděpodobnosti knihu Agagnea na maják přivezl jeden z kultistů, který se zde ukryl jako nový strážce
majáku. Předpokládá se že to byl Josef Britskey, muž který před padesáti lety předal maják Viktorovi. Bohužel pro Viktora o knize neměl nejmenší ponětí a to se mu stalo osudným.


Opuštěný maják i po dvaceti letech od události stráží ostrov Skunsen, ovšem od osudné události je přímí zákaz vstupu na maják. Úřady města Skunsen učinili tyto opatření z důvodu dalších pěti obětí převážně badatelů, během posledních dvaceti let. Pro jistotu nechal starosta Jurson zapečetit dveře majáku aby předešel dalším ztrátám na životech….